Je neděle 3. dubna odpoledne a před BiGy se to hemží studenty. Ne, nespletli si dny v týdnu, jsou to členové Bigysboru, kteří vyráží na týdenní exkurzi do Říma.

Cesta autobusem je dlouhá, většinu však prospíme a brzy se už můžeme kochat pohledem na krásný východ slunce nad horami. Pokračujeme v jízdě a za pár hodin si už prohlížíme ulice Říma. Autobus na chvíli zacpává křižovatku, vzápětí už ale tleskáme výkonu našeho řidiče, který sebevědomě zacouval na parkoviště u Casa Madre Nazarena, kde máme strávit celý týden.

Vojta Blažek, náš nejdražší průvodce, nás hned po příjezdu bere na cestu po několika základních památkách; dech nám vyrazí obrovitost Lateránské baziliky, vzápětí se nestačíme divit krásnému interiéru baziliky Svatého Kříže. Než se dostaneme k bazilice Panny Marie Sněžné, zavede nás Vojta na nejlepší místo v Římě – do gelaterie Fassi. (A my už na zmrzlinu v Česku nebudeme nikdy pohlížet stejně).

Během dalších dní navštěvujeme většinu známých památek Říma; baziliku svatého Petra včetně kopule, Vatikán, Piazza Navonna, Fontana di Trevi, Pantheon, dokonce i Koloseum.

Nejkrásnější chvíle jsme pak prožívali při mších – za zmínku určitě stojí dvě z baziliky svatého Petra. Kvůli jedné jsme sice museli vstávat brzy ráno, mohli jsme však sestoupit až do míst, kde se nachází hrob svatého Petra a účastnit se tiché mše. Po dvou dnech jsme se do baziliky vrátili a zpívali na mši svaté v hlavní lodi.

Dalším velkým zážitkem byla audience u Jeho Svatosti Papeže Františka – právě té, kde odhalil ukrajinskou vlajku z Buče.

Poslední krásnou vzpomínkou, kterou bych chtěla zmínit, byl celodenní výlet do Ostie. Tam jsme si prohlédli ruiny antického města, a poté vyrazili k moři. Odjet z rušných ulic Říma k šumění moře byla vítaná změna. Navíc to byla krásna paralela k tomu, jak moc je potřeba se čas od času zastavit a prožít chvíli v tichu, sám se sebou.

Dostali jsme možnost zažít spoustu krásných momentů, navzájem se trochu víc poznat a hlavně – provokovat spolužáky fotkami zmrzliny a slunce (a to se vyplatí)!

Každou volnou chvíli jsme zpívali, ať už před Koloseem, Pantheonem, nebo jen tak ve frontě na audienci s papežem. Týden uběhl jako voda a brzy jsme se s Římem zas loučili.

Nutno podotknout, že celý zájezd by se nemohl konat bez podpory města České Budějovice a vedení školy. Dík také patří učitelům, kteří se uvolili jet s bandou nevyzpytatelných tvorů na zájezd – jmenovitě Mgr. Anně Voříškové (naší sbormistryni), Mgr. Jitce Kadlecové, Mgr. Václavu Šloufovi a Mgr. Aleně Markové.

Největší poděkování pak chceme věnovat našemu sborovému kaplanovi Vojtovi za všechnu trpělivost, kterou s námi měl a krásná slova, kterými nás provázel.

Pro mě osobně to byl krásný závěr studia a hromada vzpomínek, které mi navždy zůstanou.

Poučení z tohoto příspěvku? Choďte do Bigysboru!