Gymnázium Federica Garcíi Lorcy Bratislava  

Slovensko-španělské Gymnázium Federica Garcíi Lorcy je pojmenováno po významném španělském básníkovi a dramatikovi, který se stal obětí španělských fašistů během občanské války. Škola sídlí na východním okraji Bratislavy v objektu bývalé základní školy – jedná se o pavilonovou předlistopadovou stavbu s velkorysými prostorovými možnostmi nejen pokud jde o školu samotnou, ale i pokud se týče školních sportovišť. Na škole studuje přibližně šest set studentů ve čtyřletém, pětiletém a osmiletém vzdělávacím programu; pětiletý program je slovensko-španělská bilingva se španělskými lektory.  

V Bratislavě jsem strávil čtyři dny a po úvodních setkáních s paní ředitelkou Mgr. Andreou Martinskou Vavrovou a koordinátorkou projektů Erasmus+ paní Mgr. Líviou Balaďovou jsem  absolvoval řadu návštěv vyučovacích hodin v předmětech slovenština (včetně slovenské literatury), dějepis, dějiny umění a základy společenských věd. Vše bylo propojeno konzultacemi s kolegy a kolegyněmi, kteří v těch hodinách vyučovali – samozřejmě včetně paní Mgr. Alexandry Chovanové, která absolvovala stejný pobyt na naší škole loni. 

Pozorovatel obeznámený s poměry na českých školách ocení na bratislavském gymnáziu F. G. Lorcy nižší počet žáků ve třídách (běžně kolem dvaceti) nebo kvalitnější učebnice (porovnáno v uvedených předmětech): jsou oproti českým srozumitelnější – tedy méně pseudoodborné – a čtivější. Ve výuce bylo inspirativní i např. začlenění dějin filmu do dějin umění – zažil jsem tam výtečnou hodinu věnovanou rebelským americkým filmařům 60. a 70. let. Technické vybavení bývá na českých školách velkorysejší, ale slovenská škola boduje vysokým zájmem studentů o práci ve vyučovací hodině: diskuse (studenty podnícené), dotazy a námitky jsou běžné – aspoň podle mých zkušeností. 

 Slovenští kolegové – i studenti – jsou vstřícní, rádi se podělí o své názory a možná se tu našemu gymnáziu rýsuje výhled na soustavnější spolupráci.      

Tomáš Malina