Dne 30.8. po urputném boji s nakládáním kufrů do autobusu, který spíše připomínal prostředek MHD nežli dálkový autobus, začala nekonečná jízda do Říma. Za poslouchání historek pana učitele Volfa, při kterých se někteří z nás popadali za břicha, se cesta konečně uchýlila ke svému konci. Ihned po příjezdu jsme se vydali na průzkum města. S podklady a výkladem pana Šestáka byly zážitky z Říma o mnoho intenzivnější. Nesledovali jsme totiž jen krásu a velkolepost památek, ale dýchala na nás i jejich bohatá historie. Naše první kroky vedly ke Koloseu a poté jsme navštívili Forum Romanum. I přes úporné horko jsme byli zapáleným panem Šestákem vedeni kupředu a večer jsme si za odměnu dali pořádný kopec výborné italské zmrzliny. Těsně před spaním jsme měli možnost navštívit noční Svatopetrské náměstí, které se nám svou krásou vrylo do paměti.

Další den jsme se vydali klikatými uličkami za dalšími památkami. Svou nevšedností nás ohromil Pantheon a přes davy lidí jsme se zvládli pokochat i fontánou Di Trevi, bez čehož bychom Řím dozajista opustit nemohli. To ale ještě nebylo vše. Na odpoledne byla naplánována návštěva Vatikánských muzeí. Vlna návštěvníků nás odnášela stále dál až do Sixtinské kaple, kde jsme se usadili a obdivovali Michelangelovo velkolepé dílo. Cesta z kaple ven už byla poklidná, protože se všichni návštěvníci freskami uspokojili a uklidnili. Nás pak ještě více potěšil pan učitel Heller, když nás pozval na zmrzlinu.

Třetí den naší výpravy nás autobus vyvezl na poklidnou část Říma, kde jsme měli možnost se projít po slavné cestě Via Appia. Naše kroky směřovaly směrem ke katakombám, u kterých jsme při čekání na prohlídku navštívili kostel Quo Vadis. Čekání na prohlídku se vyplatilo. Zajímavý výklad vtipného průvodce se nám vskutku vryl do paměti.

Poslední den jsme věnovali prohlídce baziliky sv. Petra, která je monumentální stavbou, co jednoduše bere dech. Příjemnou zastávkou nám byla Florencie, kde jsme okusili příkoří při kupování padesáti lístků na tramvaj, ale do centra jsme to nakonec zvládli. Florencie si nás získala nejen architekturou a památkami, ale i svou atmosférou.

Co jsem si z těchto čtyř dní odnesla? Spálený obličej a prošlapané boty. Teď vážně. Bylo zajímavé poznat novou kulturu a líné počínání většiny Italů mi dalo naději, že na tom nejsem tak špatně. Nejkrásnější bylo procházet po ulicích a kolem budov, které toho zažily tolik a byly svědky důležitých historických okamžiků. Určitě plánuji v budoucnu poznat Řím ještě o něco lépe.

Lucie Vokurková a Eliška Hovorková (4.C)