Dne 30.8. po urputn\u00e9m boji s nakl\u00e1d\u00e1n\u00edm kufr\u016f do autobusu, kter\u00fd sp\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00ednal prost\u0159edek MHD ne\u017eli d\u00e1lkov\u00fd autobus, za\u010dala nekone\u010dn\u00e1 j\u00edzda do \u0158\u00edma. Za poslouch\u00e1n\u00ed historek pana u\u010ditele Volfa, p\u0159i kter\u00fdch se n\u011bkte\u0159\u00ed z n\u00e1s popadali za b\u0159icha, se cesta kone\u010dn\u011b uch\u00fdlila ke sv\u00e9mu konci. Ihned po p\u0159\u00edjezdu jsme se vydali na pr\u016fzkum m\u011bsta. S podklady a v\u00fdkladem pana \u0160est\u00e1ka byly z\u00e1\u017eitky z \u0158\u00edma o mnoho intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Nesledovali jsme toti\u017e jen kr\u00e1su a velkolepost pam\u00e1tek, ale d\u00fdchala na n\u00e1s i jejich bohat\u00e1 historie. Na\u0161e prvn\u00ed kroky vedly ke Koloseu a pot\u00e9 jsme nav\u0161t\u00edvili Forum Romanum. I p\u0159es \u00faporn\u00e9 horko jsme byli zap\u00e1len\u00fdm panem \u0160est\u00e1kem vedeni kup\u0159edu a ve\u010der jsme si za odm\u011bnu dali po\u0159\u00e1dn\u00fd kopec v\u00fdborn\u00e9 italsk\u00e9 zmrzliny. T\u011bsn\u011b p\u0159ed span\u00edm jsme m\u011bli mo\u017enost nav\u0161t\u00edvit no\u010dn\u00ed Svatopetrsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se n\u00e1m svou kr\u00e1sou vrylo do pam\u011bti.<\/p>\n
Dal\u0161\u00ed den jsme se vydali klikat\u00fdmi uli\u010dkami za dal\u0161\u00edmi pam\u00e1tkami. Svou nev\u0161ednost\u00ed n\u00e1s ohromil Pantheon a p\u0159es davy lid\u00ed jsme se zvl\u00e1dli pokochat i font\u00e1nou Di Trevi, bez \u010deho\u017e bychom \u0158\u00edm dozajista opustit nemohli. To ale je\u0161t\u011b nebylo v\u0161e. Na odpoledne byla napl\u00e1nov\u00e1na n\u00e1v\u0161t\u011bva Vatik\u00e1nsk\u00fdch muze\u00ed. Vlna n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f n\u00e1s odn\u00e1\u0161ela st\u00e1le d\u00e1l a\u017e do Sixtinsk\u00e9 kaple, kde jsme se usadili a obdivovali Michelangelovo velkolep\u00e9 d\u00edlo. Cesta z kaple ven u\u017e byla poklidn\u00e1, proto\u017ee se v\u0161ichni n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci freskami uspokojili a uklidnili. N\u00e1s pak je\u0161t\u011b v\u00edce pot\u011b\u0161il pan u\u010ditel Heller, kdy\u017e n\u00e1s pozval na zmrzlinu.<\/p>\n
T\u0159et\u00ed den na\u0161\u00ed v\u00fdpravy n\u00e1s autobus vyvezl na poklidnou \u010d\u00e1st \u0158\u00edma, kde jsme m\u011bli mo\u017enost se proj\u00edt po slavn\u00e9 cest\u011b Via Appia. Na\u0161e kroky sm\u011b\u0159ovaly sm\u011brem ke katakomb\u00e1m, u kter\u00fdch jsme p\u0159i \u010dek\u00e1n\u00ed na prohl\u00eddku nav\u0161t\u00edvili kostel Quo Vadis. \u010cek\u00e1n\u00ed na prohl\u00eddku se vyplatilo. Zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdklad vtipn\u00e9ho pr\u016fvodce se n\u00e1m vskutku vryl do pam\u011bti.<\/p>\n
Posledn\u00ed den jsme v\u011bnovali prohl\u00eddce baziliky sv. Petra, kter\u00e1 je monument\u00e1ln\u00ed stavbou, co jednodu\u0161e bere dech. P\u0159\u00edjemnou zast\u00e1vkou n\u00e1m byla Florencie, kde jsme okusili p\u0159\u00edko\u0159\u00ed p\u0159i kupov\u00e1n\u00ed pades\u00e1ti l\u00edstk\u016f na tramvaj, ale do centra jsme to nakonec zvl\u00e1dli. Florencie si n\u00e1s z\u00edskala nejen architekturou a pam\u00e1tkami, ale i svou atmosf\u00e9rou.<\/p>\n
Co jsem si z t\u011bchto \u010dty\u0159 dn\u00ed odnesla? Sp\u00e1len\u00fd obli\u010dej a pro\u0161lapan\u00e9 boty. Te\u010f v\u00e1\u017en\u011b. Bylo zaj\u00edmav\u00e9 poznat novou kulturu a l\u00edn\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161iny Ital\u016f mi dalo nad\u011bji, \u017ee na tom nejsem tak \u0161patn\u011b. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed bylo proch\u00e1zet po ulic\u00edch a kolem budov, kter\u00e9 toho za\u017eily tolik a byly sv\u011bdky d\u016fle\u017eit\u00fdch historick\u00fdch okam\u017eik\u016f. Ur\u010dit\u011b pl\u00e1nuji v budoucnu poznat \u0158\u00edm je\u0161t\u011b o n\u011bco l\u00e9pe.<\/p>\n
Lucie Vokurkov\u00e1 a Eli\u0161ka Hovorkov\u00e1 (4.C)<\/p>\n\n\t\t